Je třeba si uvědomit, že klasifikaci náročnosti zajištěných cest navrhují její autoři, případně vydavatelé tištěných průvodců. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná norma, která by předepisovala metodiku jak cestu klasifikovat, záleží pouze na vydavateli, jakou stupnici obtížnosti zvolí. V dnešní době vedle sebe existuje několik klasifikačních stupnic, které se většinou praktikují na určitém území.
Na zájezdech CK Alpina na ferraty používáme především rakouskou a italskou stupnici, většinou dle země, kam jedeme.
Italská tříčlenná stupnice náročnosti cest via ferrata
(např. nakladatelství Kompas - Dolomity zajištěné cesty sever a jih)
Jedná se o barevně odstupňovanou škálu (jako např. na sjezdovkách):
- Modrá - nejjednodušší - většinou krátké zajištěné úseky, i mírně zkušený jedinec by neměl problém zdolat tyto cesty bez vybavení, často možné i s dětmi) vodopády Fanes v Dolomitech, některé zpřístupněné vojenské tunely
- Červená - těžké, nutnost vybavení, často dlouhé výstupy v exponovaném terénu, většinou bez extrémně náročných pasáží (myšleno především převisů)
- Černá - extrémně těžké opět dlouhé náročné výstupy, často s několika velmi těžkými pasážemi, nutnost předchozí přípravy a zkušeností. Místy i nezajištěné úseky II. stupně UIAA horolezecké stupnice obtížnosti. Například Cesare Piazetta na Piz Boé.
Rakouská pětičlenná stupnice náročnosti zajištěných cest (klettersteig) - písmena A-E
- A - lehké horské tůry, železné lano často slouží pouze jako zábradlí, možno s dětmi, většinou zajištěny krátké pasáže (Slovenský ráj, HoheWand - Völlerinsteig bez komína)
- B - náročnější turistický chodník, mělo by se rozhodně používat bezpečnostní vybavení. Například komín ve Völlerinsteigu (Hohewand)
- C - cca červené dle předcházející klasifikace Například Währingersteig (Hohewand)
- D - náročné zajištěné cesty v horském terénu, často obtížné pasáže, většinou dlouhé výstupy, nutná dobrá vytrvalost Např. Hans von Haid Steig (C/D) (Raxalpen), Bert Rinersch Steig na Gross Priel (Totes Gebirge)
- E - extrémně těžké, často silově náročné delší pasáže. Často chybí přirozené stupy, pro postup slouží pouze ocelové lano (může se objevit i ve stupni D). Ve velehorách možnost firnových a sněhových polí na prudších svazích. HTL-Steig (D/E) (Hohewand), Blutspur (Hohewand), Seewand (Dachstein)
Nová italská a francouzská stupnice - také pětičlenná
- F - lehké
- MD (I) - středně obtížný; PD (F) - mírně obtížný
- D - obtížný
- MOD (I), TD (F) - velmi obtížný
- ED – extrémně obtížný
Klasifikační stupnice UIAA
Klasifikační stupnice UIAA týká se volného lezení, tedy v případě via ferrat míst, kde nejsou instalovány umělé pomůcky jako ocelové lano, umělé stupy či chyty.
- I - lehké - nejjednodušší forma skalního lezení, ne však již pouze chodecký terén; k zabezpečení rovnováhy je třeba rukou
- II - mírně těžké - začátek lezení, při kterém je vyžadována technika tří pevných bodů
Pozor: Při zhoršených podmínkách (zejména počasí - mokro, námraza, vítr, ...) dochází k nárůstu náročnosti zajištěných cest (via ferrata, klettersteig).
Obecné doporučené vybavení na zájezdy s ferratami
Povinné vybavení na via ferraty (set via ferrata, přilba, sedací a prsní úvazek)
Cílem ferratových zájezdů CK Alpina jsou především Dolomity a Alpy v Itálii, Rakousku, Slovinsku a Švýcarsku.