Stezkou Českem nejodlehlejšími pohořími v ČR
Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, třetí nejvyšší pohoří v České republice, a pohoří Rychlebské hory patří k méně navštěvovaným a přitom nejkrásnějším koutům naší země. Málo dotčená příroda, vzduch čistý a voda křišťálová, historie dávných časů a lidé dobří a vstřícní... Jsou také oblastí se zajímavou vojenskou minulostí. Právě na těchto místech se před rokem 1989 setkávali čeští a polští disidenti. Z vrcholů obou pohoří se nám otevřou zajímavé výhledy, odkud uvidíme česká pohoří z jiných úhlů, než jsme zvyklí. Po zdejších hřebenech vede Stezka Českem, novodobého turistického fenoménu.
Během našeho putování budeme mít možnost poznat krásnou přírodu této oblasti na severu Moravy a Slezska. Naše trasa povede po hřebenu převážně přes lesy a louky, kolem skal, studánek, přes sedla a vrcholy. Vystoupáme na nejvyšší vrchol Rychleb - Smrk (1127 m), na rozhlednu na Borůvkové hoře (899 m) a Klepáči (1144 m) s nádhernými výhledy na hřebeny Jeseníků, Orlických hor i do sousedního Polska. Ochutnáme vyhlášené borůvkové knedlíky na chatě Paprsek. Projdeme se lesy připomínajícími kanadskou divočinu, napijeme se z pramene řeky Moravy a vystoupíme na nejvyšší vrchol stejnojmenného pohoří Králický Sněžník (1424 m) s novou rozhlednou. Budeme spát na nejkrásnějším tábořišti celé oblasti u zaniklé osady Hraničky se silným historickým duchem a na dalších romantických místech.
Čeká nás poměrně pohodový přechod obou pohoří natěžko vhodný pro začátečníky, kteří s přechody nemají moc zkušeností, ale disponují dobrou fyzickou kondicí. Na své si však přijdou i zkušení horalové - milovníci krásné přírody, kteří si chtějí v klidu užít překrásný zapadlý kraj bez davů turistů. Denně strávíme chůzí 6-8 hodin, včetně pauz, s převýšením kolem 750 m nahoru a 500 m dolů. Charakter obou pohoří je spíše mírný, kromě dvou výstupů (na Borůvkovou horu a Králický Sněžník) a závěrečného sestupu 6. den. Nocovat budeme ve vlastních stanech na osvědčených tábořištích se zdrojem vody a poblíž dvou horských chat. Veškerou výbavu na celou délku přechodu, včetně jídla, si poneseme na zádech. Přechod je možné kdykoli zkrátit a sestoupit do civilizace. Půjdeme v menší skupině a bude nás tedy tak akorát, abychom si užili přátelskou atmosféru společného putování i večerního posezení na krásných tábořištích nebo u ohně.
Ve vlastních stanech. První dvě noci budeme na osvědčených horských tábořištích se zdrojem pitné vody poblíž a s možností rozdělání ohně. Další dvě noci budeme tábořit poblíž horských chat. Dobíjení baterií je možné na chatě Paprsek třetí den. Na chatách nemáme rezervované pokoje, jen domluvené postavení stanů poblíž. V případě špatného počasí je však možné se dle zájmu zeptat, zda mají volné ubytovací kapacity.
Na přechodu hor je třeba mít vlastní stravu a vlastní vaření (na 4 dny). Hned druhý den je možnost se vydatně občerstvit v dobře vybaveném kiosku na Borůvkové hoře, který nabízí i několik teplých jídel a točené pivo. Druhý den potkáme také samoobslužný lesní bar s nabídkou studených nápojů či drobných pochutin. Třetí den táboříme u horské chaty Paprsek (3. den), kde je možné dát si vydatnou večeři i ochutnat místní speciality (např. vyhlášené borůvkové knedlíky) a objednat si i snídani na čtvrtý den. Poslední táboření je u polské chaty kousek pod vrcholem Králického sněžníku, kde je také možné dát si něco k jídlu. Dokoupit zásoby během přechodu není možné, ale vzhledem k možnostem jídla na chatách není nutné s sebou nosit tolik jídla. Při plném využití možností stravování na chatách se dá množství jídla neseného v batohu omezit na 2 večeře, 2 obědy a 2 snídaně. Samozřejmě se hodí mít zásobu energetických tyčinek dle vlastních preferencí pro rychlé doplnění energie.
